Dlážděná terasa u dřevostavby

Background

Dlážděná terasa u dřevostavby

Jak na bezchybné propojení s interiérem

Dlážděná terasa představuje elegantní, vysoce odolnou a na údržbu nenáročnou variantu venkovního posezení. Její spojení s moderní dřevostavbou může vytvořit působivý architektonický celek. Narazit však můžete na jednu zásadní technickou výzvu: Jak vyrovnat výšku terasy s podlahou domu, když je dřevostavba z konstrukčních důvodů umístěna zhruba 250-300 mm nad okolním terénem? Řešení existuje, vyžaduje však pečlivou přípravu a dodatečná opatření.

Základním pravidlem u dřevostaveb je ochrana dřevěné konstrukce, mimo jiné, před zemní vlhkostí. Právě proto se nosná konstrukce domu umisťuje na podkladní desku základů, která vyčnívá přibližně 25-30 cm nad finální terén. Pokud bychom dlažbu položili přímo na zem, vznikl by u vstupu do domu nepohodlný a neestetický schod. Cílem je přitom vytvořit plynulý, bezbariérový přechod.

Řešení? Zvýšená konstrukce a dokonalá izolace a další opatření

Klíčem k dosažení jedné roviny je vybudování zvýšené nosné konstrukce pro samotnou dlažbu. Zapomeňte na jednoduché položení dlaždic do štěrkového lože na úrovni terénu. Postup musí být mnohem propracovanější, aby nedošlo k ohrožení stavby.

  1. Pevný základ: Základem pro zvýšenou terasu jsou betonové obvodové pasy.
  2. Vyrovnání výšky: Na tyto pasy se následně vyzdí armované obvodové zdivo dle požadovaného budoucího tvaru terasy, například ze ztraceného bednění do požadované výšky. Tím se fyzicky přiblížíme úrovni podlahy v domě. Pokud je terasa ve vyšší výšce nad terénem, bude nutné počítat i se schůdky na terasu z okolního terénu.
  3. Napojení konstrukcí: Toto je naprosto klíčový krok. Stěnu dřevostavby, které se bude zvýšená terasa dotýkat, je nutné před vyplněním prostoru terasy vhodným podkladním materiálem, dokonale ochránit a na to je nutné myslet už při výstavbě a navržení skladby obvodové stěny dřevostavby. Perfektní hydroizolační ochrana dřevěné konstrukce, případně instalovat nadezdívky betonové desky základů s dostatečnou tepelnou a hydroizolační vrstvou, anebo provedení provětrávané vzduchové mezery mezi stěnou dřevostavby a konstrukcí terasy. 
  4. Odvodnění: Celá plocha terasy by měla mít navíc mírný spád směrem od domu, aby byla dešťová voda efektivně odváděna z povrchu pryč a případně dodatečná opatření, aby se dešťová voda neshromažďovala v podloží plochy terasy.
  5. Finální vrstvy: Vnitřek vyzděných stěn terasy se vyplní vhodnými nosnými vrstvami štěrku různých frakcí, které se důkladně hutní. Na ně přijde finální kladecí vrstva a samotná dlažba (betonová, kamenná či keramická).

Plánování se vyplatí

Výběr materiálu dlažby je otázkou osobního vkusu. Důležité je zvolit mrazuvzdorné a protiskluzové varianty určené pro venkovní použití, velkoformátové, zámkové či jiné.

Ačkoliv je proces vytvoření zvýšené dlážděné terasy technicky i finančně náročnější, výsledek stojí za to. Získáte nejen dokonale funkční a bezbariérový přechod mezi domem a zahradou, ale také jistotu, že vaše dřevostavba je bezpečně chráněna před vlhkostí. Pečlivé plánování a precizní provedení, hydroizolace jsou zde absolutní nutností.

Povrchy teras lze provádět i z dřevěných prvků, keramických dlažeb, nebo kompozitních materiálů. O tom si ale povíme příště…

Zpět na další články